6.7. 2013

Semechničtí sokolové musí být na nový areál náležitě pyšní

 

 

Semechnice předminulý víkend zažily velkou slávu, když oslavily sté výročí založení místní organizace Sokola. Na nové sportoviště otevřené při této příležitosti zavítali pamětníci časů minulých i současná generace, která bude sportovní areál hojně využívat.

 

SEMECHNICE – Sami pořadatelé nečekali, že oslavy Sokola v Semechnicích navštíví tolik lidí. Byli mezi nimi pamětníci, současní členové Sokola, nejmladší generace i lidé, kteří se jen přišli podívat a užít si oslavy. Podle ohlasů se vydařily na jedničku a spokojen byl starosta Semechnic Zdeněk Bendzo i předseda TJ Sokol Václav Vaněk. S oběma jsme si povídali o historii a současnosti Sokola a také o finanční náročnosti celé přestavby nového areálu.

 

Zdeněk Bendzo, starosta Semechnic.

 

Pane starosto, jak byla finančně náročná přestavba areálu, který byl dnes slavnostně otevřen?

 Svým rozsahem je to největší investiční akce v dějinách naší vesnice. Investorem není obec, ale místní TJ Sokol. Finanční zajištění je však z obecního rozpočtu. (obec se zaručila?) Získání úvěru rozhodně nebylo jednoduchou záležitostí, protože Sokol jako nezisková organizace nevlastní stálé finanční prostředky, tudíž není pro banky důvěryhodným klientem.

Kdo vám nakonec úvěr poskytl?

 Po dlouhých průtazích nám nakonec vyšla vstříc jako jediná Česká spořitelna, která nám poskytla úvěr ve výši devíti milionů korun. Období nejistoty nám svým krátkodobým úvěrem pomohla překlenout firma ZEAS Trnov. Úvěr bude splacen evropskou dotací z programu Rozvoje venkova. Zbytek investičních nákladů, asi dvanáct procent z celé proinvestované částky zaplatí obec ze svého rozpočtu.

 

Sto let je úctyhodné výročí. Dovedete si představit, kolik lidí za tu dobu semechnickým Sokolem prošlo?

 Když jsme oslavy připravovali a postupně shromažďovali informace o celé historii organizovaného sportu v Semechnicích, teprve tehdy jsem si uvědomil, kolik dobrovolných cvičitelů, trenérů, funkcionářů a hráčů se zde vystřídalo.

Koho byste vyzdvihl?

Určitě nadšení řídícího učitele Františka Holance, jednu z hlavních osobností zakládání našeho Sokola. Také nesmím zapomenout na Josefa a Lenku Martinkovi a také na Václava Martinka, jenž byl naší hokejovou ikonou.

Jak bude nový areál využíván?

 Sportoviště bude bezplatně přístupné pro všechny obyvatele obce. Bude mít svého správce a svá pravidla. Spokojen budu ale teprve tehdy, až bude hřiště celoročně využíváno.

 

 Václav Vaněk, předseda TJ Sokol Semechnice.

Pane předsedo, co byste připomenul k založení Sokola v Semechnicích?

 Vlastenecké nadšení našich předků vyústilo v roce 1913 v založení tělocvičného spolku Sokol v Semechnicích přičiněním učitele Františka Holance. Byly tak položeny základy k rozvoji nejen tělocvičného hnutí, ale také k rozvoji kulturního a společenského dění. Za celou svoji stoletou historii prošla tato organizace několika etapami, které určovaly její vývoj.

Semechnický Sokol byl založen jako první v okolí?

 To určitě ne, první spolek na Opočenském okrese založila hrstka nadšenců z Opočna. Již v roce 1868, tedy necelých šest let po Sokole pražském, založili v Opočně sokolskou jednotu. A skoro dalších dvacet let trvalo, než byla založena druhá největší jednota v opočenském okrese, a to v Dobrušce roku 1886.

Kdo byl zvolen prvním starostou ve zmiňovaném roce 1913?

 Prvním starostou byl zvolen rolník Karel Městecký, jednatelem učitel František Holanec a náčelníkem obuvník Josef Pavel. O pět let později 4. listopadu 1918 se konala valná hromada, na které byl zvolen starostou Václav Rathouský. Po první světové válce měla sokolská jednota celkem pětadvacet členů a dalších dvacet přispívajících.

 

Jaké aktivity vykazoval tělocvičný spolek?

 V naší okrskové obci bylo 30. května 1926 pořádáno cvičení šestého okrsku Jiráskovy sokolské župy, které se konalo na louce Václava Martinka za usedlostí čísla popisného 75. Vesnice se na tento den dlouho a pečlivě připravovala. Byla zametena, vybílena a vyzdobena prapory, na cvičišti byla vybudována tribuna a můstek pro náčelníka. Podle dobových záznamů účast sokolstva a občanstva byla ohromná. V roce 1927 byl na schůzi Sokola přednesen poprvé návrh Dr. Rathouského na vybudování nového jeviště a založen byl rovněž samostatný ochotnický spolek. V červenci roku 1932 se konal v Praze devátý Sokolský slet, jehož se zúčastnilo i osmadvacet zdejších členů.

 

V období druhé světové války byla činnost Sokola přerušena?

 V roce 1939 byla naše vlast obsazena Němci a činnost Sokola byla zrušena na celém území Čech a Moravy. Koncem tohoto roku několik nadšenců v čele s Miroslavem Fabiánem, Václavem Martinkem a dalšími, kteří byli převážně členy likvidované tělocvičné jednoty Sokol, zakládá hokejový oddíl. Ve válečných letech se hrály jen přátelské zápasy převážně na Semechnickém rybníku a na zadní části rybníku Broumar, dále také na Martinkově louce a na přilehlých lukách Semechnického rybníku.

 

Jak kluziště vypadalo?

 Za mantinely sloužily nahrnuté vrstvy sněhu, později jednoduchá prkna. Zimy v těchto letech byly poměrně tuhé, takže ledu bylo dostatek.

 

A co doprava na zápasy?

 Doprava na utkání hraná na hřišti soupeřů byla značně obtížná, vlaky jezdily málo. A tak se chodilo pěšky, každý si nesl hokejovou výstroj přes rameno nebo v rukou. Bylo to velké nadšení a radost z této sportovní činnosti, každý se snažil odevzdat co nejvíce, jak ve sportovním zápolení, tak i pracovně.

 

Hřiště se začalo budovat po válce?

 V roce 1946 místní národní výbor věnoval pozemek na hřiště. K tomuto aktu dopomohlo nadšení mladých hráčů, kteří žádali o nové hřiště nápisy vápnem na hlavní silnici Chceme nové hřiště.

 

Které období lze považovat za úspěšné?

 Období roků 1959 a 1960 bylo v dějinách naší organizace velmi úspěšné. Pravidelně se cvičilo, pořádaly se tělovýchovné akademie a veřejná cvičení na hřišti. V zimním období se cvičilo zejména na sále hospody U Všetečků, někdy postačil i dvorek u hospody nebo dvorek u Abelových.

 

Významným sportem v semechnickém Sokole byl a je stále lední hokej…

 Ano, to je pravda. A velkou událostí na závěr hokejové sezony 1964 – 1965 bylo utkání s prvoligovou Teslou Pardubice na domácím ledě před 350 diváky. Prohráli jsme vysoko 4:19, když více než polovinu branek nám vsítil náš odchovanec Vlasta Franc.

 

Jakého největšího úspěchu dosáhl hokejový tým?

 Bylo to v sezoně 1972 – 1973, kdy se jako nováček krajského přeboru stal vítězem skupiny bez jediné porážky a stal se přeborníkem kraje. V kvalifikačních utkáních s mužstvy ze Severočeského kraje Povrly a Středočeského kraje Černošice vybojoval postup do divize. Z finančních důvodů se však této soutěže mužstvo vzdalo.

 

Kdo byl největší oporou tehdejšího týmu?

 K tomuto úspěchu dopomohl a velkou posilou pro mužstvo byl Vlastimil Franc, který se po několikaletém působení v prvoligové Tesle Pardubice a v Jugoslávii vrátil jako hrající trenér do rodných Semechnic.

 

Dalším sportem, kterému se v Semechnicích daří, je nohejbal…

 Bylo to v sedmdesátých letech, kdy několik studentů, zejména hráčů kopané, začíná provozovat na místním hřišti hru zvanou nohejbal. I zde byly počátky skromné, místo sítě používali napnutý provaz.

 

Prioritní byl ale v Sokole hokej, ne?

 To je pravda, převážná činnost je zaměřena na lední hokej. Ale pozadu nezůstává ani základní tělesná výchova, a to i předškolních dětí. V roce 1980 měl Sokol 133 členů. Pod vedením manželů Martinkových se začíná rozvíjet nová tradice sportu v obci – pochod kolem Semechnic.

 

Po roce devětaosmdesát se činnost Sokola v naší zemi oficiálně obnovila…

 Bylo to v roce 1990. Navázal na programové tradice spojené s výchovným ovlivňováním člověka odpovědného za sebe, obec, demokratický stát. U nás v obci cvičili v oddíle základní a rekreační tělesné výchovy žákyně a žáci. Cvičení se konala v budově bývalé školy, kde bylo elektrické topení, a vedli je Lenka Martinková a Zdeněk Bendzo.

 

Váš Sokol začal opět aktivněji pracovat a dostavily se úspěchy?

 V roce 1999 byl zvolen nový výbor tělovýchovné jednoty, do jehož čela jsem byl zvolen já, jednatelem Josef Martinek, hospodářem Miroslava Černíková a předsedou oddílu ledního hokeje Václav Martinek. V hokejové sezoně 1999 – 2000 bylo úspěšné mužstvo mužů, které po sedmnácti letech vyhrálo krajskou soutěž, v té době nazývanou III. Východočeská liga. O dva roky později stejné mužstvo mužů vyhrálo soutěž o třídu vyšší, a to II. Východočeskou ligu.

 

Kromě hokeje jsou známé v současnosti také jiné činnosti Sokola…

 Tělovýchovná jednota pořádá tradiční každoroční akce – pochod kolem Semechnic, noční nohejbalový turnaj, sportovní odpoledne pro děti, denní nohejbalový turnaj o putovní pohár GRAND PRIX Semechnice a posvícenskou taneční zábavu.

 

Jaká je historie letos zrekonstruovaného areálu?

 Jeho vznik se datuje k roku 1946, kdy místní národní výbor přiděluje pozemek na hřiště. V tomto roce byla provedena úprava plochy, neboť pozemek byl svahovitý. O rok později byla postavena první montovaná kabina a vyhloubena studna. V roce 1948 byly smontovány nové dřevěné mantinely a provedena montáž osvětlení. V letech 1949-1950 byla postavena velká dřevěná kabina. V letech 1974-1975 proběhla výstavba nových kabin za střídačkami, v patře postavena společenská místnost a menší tribuna.

 

Asi největší úpravy byly v devadesátých letech?

 V letech 1990 – 2002 byla provedena generální rekonstrukce osvětlení, kdy staré lampy zavěšené na lanech nad hřištěm byly nahrazeny čtyřmi dvanáct metrů vysokými stožáry. Po posvícenských oslavách v roce 2003 byla zbourána stará dřevěná kabina a započala výstavba nového sportovního klubu. Po celý rok pracovali bezplatně členové a příznivci Sokola na této stavbě klubu, který nahradil po uzavření hostince „U Všetečků“ kulturní a společenské zařízení pro občany Semechnic. Tato stavba byla slavnostně otevřena již po necelém roce od zahájení výstavby při příležitosti prvního srazu rodáků obce. Po kratší odmlce proběhla v letech 2010 – 2011 výstavba dvojgaráže pro parkování rolby a skladu pro příslušenství sportovního areálu.

 

Finální podoba areálu ale vznikla v loňském a letošním roce…

 V roce 2012 obdržela Tělovýchovná jednota Sokol příslib dotace od státního zemědělského intervenčního fondu z Programu rozvoje venkova na rekonstrukci sportovního areálu. Z dotace osmi miliónů korun a z dalších prostředků obce byla provedena rekonstrukce plochy stávajícího hřiště s odvodněním a položením nového umělého povrchu. Hřiště bylo osazeno plastovými mantinely a opatřeno elektronickou výsledkovou tabulí. Na východní straně byla postavena nová tribuna včetně nových střídaček. Stávající budova s kabinami a sociálním zařízením byla rozšířena o jednu šatnu a celý objekt zateplen, aby splňoval podmínky nízkoenergetické stavby včetně vytápění tepelným čerpadlem. Za touto budovou bylo vybudováno zcela nové dětské lanové hřiště. Dále byly provedeny zpevněné plochy pod tímto velkoprostorovým stanem, bylo vyasfaltováno parkoviště před sportovním klubem včetně příjezdové komunikace k celému areálu.

Co byste dodal na závěr?

 Na závěr bych chtěl poděkovat všem dobrovolným cvičitelům, cvičitelkám, trenérům, funkcionářům a ostatním, kteří se v celé historii semechnického Sokola vystřídali a ocenit jejich přínos pro veškeré sportovní dění v obci. Za dobu fungování této organizace jim prošli rukami stovky, možná tisíce cvičenců a později i hráčů ledního hokeje. Naše generace se snaží v nastoupené cestě pokračovat, ale bohužel v dnešní době již není takové nadšení pro sportovní aktivity, jak tomu bylo v začátcích Sokola. Rovněž bych chtěl poděkovat zastupitelům obce, kteří zvedli ruku pro doposud největší investici v Semechnicích, a doufám, že bude přínosem pro zapojení většího okruhu mladé generace pro zájem o sport. A v neposlední řadě bych chtěl poděkovat všem firmám, podnikatelům a dalším osobám za jejich finanční podporu naší tělovýchovné jednoty, bez které bychom v dnešní době nemohli fungovat.